EBITDA (anglicky Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization – zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace). Výpočet EBITDA může být velice zavádějící, protože není přesně definován. Na základě toho si dejte velký pozor, jak se k jeho výpočtu dospělo a co je a není jeho součástí. Díky rozdílným přístupům je porovnatelnost společností pouze na základě ukazatelů EBITDA velice zavádějící. Výpočet EBITDA dle českých účetních standardů = výsledek hospodaření před zdaněním + odpisy + nákladové úroky.

Cash flow nebo také peněžní tok je příjem nebo výdej peněžních prostředků v rámci určitého období a představuje rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků za toto období. V rámci standardního rozkladu cash flow hovoříme o Provozním cash flow, Investičním cash flow a cash flow z financování.

V podnikové praxi je cash flow důležitou veličinou, která vypovídá o likviditě podniku a ufinancovatelností podnikání. Schopnost přinést podniku peněžní prostředky je také jedním z rozhodujících kritérií při výběru a hodnocení investičních projektů. V této souvislosti se používají kritéria jako čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento nebo doba návratnosti.

Free cash flow (FCF) říká, kolik peněz zůstane firmě poté, co se od jejích provozních příjmů odečtou výdaje nutné pro zachování její produkční kapacity včetně nákupu nového či údržby stávajícího zařízení, vybavení a dalšího majetku. Jinými slovy označujíce množství volné hotovosti, která je k dispozici pro vlastníky nebo akcionáře podniku.

Pracovní kapitál (anglicky Working Capital), pro který se obvykle používá zkratka WC, je pojem, který označuje aktivní položky hotovostního cyklu (tj. položky, které lze nalézt na straně aktiv v rozvaze) – zásoby, pohledávky a Finanční majetek. Způsob jeho výpočtu a přesného výkladu se liší v anglosaských a jiných zemích, nicméně jeho výše se rovná zhruba výši oběžného majetku (hrubý pracovní kapitál).

Čistý pracovní kapitál (anglicky net working capital) je ukazatel vyjádřený jako rozdíl oběžných aktiv a celkových krátkodobých dluhů (ty mohou být různě vymezeny podle doby jejich splatnosti). Z tohoto výpočtu vyplývá, že je to oběžný majetek financovaný z dlouhodobých zdrojů, který slouží k řízení plynulosti výrobního procesu, likvidity.

ČPK = Oběžný majetek (oběžná aktiva, krátkodobá aktiva) – krátkodobé cizí zdroje = (zásoby + pohledávky + finanční majetek) – krátkodobé závazky.

Pro výpočet hodnoty firmy se používá několik základních principů. Nicméně hlavní dva přístupy jsou následující. Prvním principem je metodika vyjadřující likvidační zůstatek společnosti tzn. pokud byste den ze dne přestali podnikat, splatili všechny své závazky a podařilo se vám vymoci pohledávky, rozprodali všechny zásoby a majetek, tak kolik finančních prostředků by vám zbylo. Druhá a nejspíš nejpoužívanější metoda je metoda diskontovaného cash flow ( DCF – Discounted Cash Flow ). Tato metoda je zaměřena na cash flow, které je společnost schopna generovat do „nekonečna“ tedy na principu „going concern“. Cash flow jednotlivých let je následně zpět diskontované pomocí diskontní míry na současnou hodnotu. Hlavní charakteristikou této metody je skutečnost plánu a výkonnosti společnosti promítající se do její hodnoty.

V rámci ocenění podílu ve společnosti budeme postupovat ve dvou krocích a to (i) vypočítáme hodnotu firmy / společnosti jakožto 100% a (ii) k danému podílu přiřadíme odpovídající část vypočtené hodnoty.

Analýza poměrových ukazatelů patří mezi základní postupy finanční analýzy. Ukazatele stanovuje na základě výkazů finančního účetnictví. Jedná se o následující skupiny ukazatelů:

• Ukazatelé rentability,
• Ukazatelé likvidity,
• Ukazatelé aktivity,
• Ukazatelé zadluženosti,
• Ukazatelé kapitálového trhu.

Pro malé a střední společnosti a jejich vlastníky by mělo být získání znalostí aspoň základních ekonomických ukazatelů zásadní. Bez nich dělá podnikatel pouze pocitová rozhodnutí což mnohdy vede k bankrotu. Ekonomické ukazatele ukazují na finanční zdraví podniku a mimo jiné jsou i klíčovým podkladem pro činění informovaných a zodpovědných rozhodnutí. Mezi ty nejpoužívanější například patří:

1. Hrubé ziskové rozpětí
Díky tomuto ukazateli můžete sledovat, jaký podíl z každé koruny, kterou utržíte, připadá na váš zisk, a jaký naopak na přímé náklady na prodané zboží. Spočítáte jej tak, že od tržeb odečtete přímé náklady a vše vydělíte opět tržbou. Výsledek se uvádí v procentech.

2. Zisková marže
Zisková marže se opět uvádí v procentech a ukazuje, kolik si z každé koruny vyděláte po odečtení všech nákladů, například těch režijních či provozních. Je-li vaše zisková marže 30 %, znamená to, že z každé koruny fakticky získáte 30 haléřů, zatímco 70 haléřů spolknou náklady.

3. Pohotová likvidita
Tento ukazatel je používán k zhodnocení toho, jak je podnik schopen dostát krátkodobým finančním závazkům. Zjednodušeně řečeno ukazuje, kolik korun má firma v aktivech ve srovnání s tím, kolik korun má v závazcích. Vypočítáte ji tak, že od současných aktiv odečtete zásoby a výsledek vydělíte současnými závazky. Optimálně by vám mělo vyjít číslo nad 1, pokud méně, znamená to, že v dané době nejste schopni splatit všechny své závazky.

4. Rentabilita (ROI)
Rentabilita nebo také ROI (Return on Investment) ukazuje, jak úspěšná byla určitá vaše investice. Je to jeden ze základních ukazatelů pro měření návratnosti a efektivnosti investic. Velmi často se používá například pro hodnocení marketingových kampaní. Uvádí se v procentech, a čím vyšší dané procento je, tím lépe. Vypočítá se tak, že se nejprve od zisku z investice odečtou náklady na danou investici, a toto číslo se následně podělí opět náklady na investici.

5. Míra zadluženosti
Patří mezi ukazatele solventnosti a důležitá je zejména ve vztahu k věřitelům a bankám. Banky se podle něj mohou rozhodovat, zda firmě poskytnou úvěr, věřitelé zase jeho vývojem v čase mohou sledovat rizika pro své nároky. Vypočítáte ji jednoduše, vydělením cizích zdrojů vlastním kapitálem.

Investiční úvěr je označován také jako podnikatelský úvěr, je určen pro podnikatele, firmy a právnické osoby. Investiční úvěr se rozlišuje dle délky jeho splatnosti na krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý dle charakteru toho co za něj budeme pořizovat tzn do čeho budeme investovat.

Zajišťuje se předmětem investice, pokud to jeho povaha dovolí, případně kombinací dalších forem zajištění podle povahy obchodního případu. Může jít o movitý i nemovitý majetek, pohledávky, směnkou vystavenou na řad banky, vklady, cennými papíry, ručitelskými závazky, bankovními zárukami nebo vinkulací pojistných plnění.

Víte, že investiční úvěr si můžete sjednat s fixní, nebo plovoucí úrokovou sazbou a můžete ho využít třeba na financování pozemků, kanceláří, provozoven výrobních prostor, vybavení kanceláře, pořízení moderních technologií, reklamní kampaně, i na investice do majetku firmy a její modernizaci.

Refinancování úvěrů je proces, při kterém splatíme původní úvěr úvěrem novým. Důvodů pro takový krok může být celá řada například z důvodu dosažení lepších podmínek financování u jiné finanční instituce, a to jak z pohledu úrokového nákladu, tak celkových podmínek úvěru včetně zajištění, nastavených covenantů atd.

Úvěry zajištěné nemovitostí jsou používány převážně u výstavby nemovitostí, popřípadě všech typů úvěrů použitých pro nákupy nemovitostí. Zajištění úvěru nemovitostí se také používá v případě tak zvaného do zajištění úvěru, kdy banka vnímá vyšší míru rizika daného financování.

Akviziční úvěr je speciálním druhem úvěru používaná pro akvizice tedy nákupy společností. Úvěr je většinou poskytován bankou na „účelově“ založenou společnost (dále jen „SPV“) , které předmětnou akvizici realizuje. Banka si následně úvěr zajistí zástavním právem na nakoupené podíly cílové společnosti popřípadě dle druhu transakce může požadovat jistou část dalšího zajištění například ze strany matky předmětného SPV nebo vlastníka.